© Jitka Stojanová, all rights reserved

Kontakt:
mobil: 606 350 196
e-mail: jitkastojaseznam.cz

Maluji přírodu, „prosté zázraky“ - ženu a muže, děti, zvířata, stromy, kameny, obrazy rodinné i osobní, místa krajině, místa v srdci… Někdy jsou to obrazy vnitřní, intuitivní, někdy více inspirovány tím, co se děje v okolí dobrého či zlého. Je mým přáním, ať je v obrazech přítomna, třebas v pozadí za tím vším, naděje a láska.

Po studiu grafiky na „Umprumce” v Uherském Hradišti dále studuji ve „Škole života.” Žiji a pracuji s rodinou a zvířaty v Brně. Věnuji se grafice užité i volné. Užitá tvorba zahrnuje např. loga, etikety, plakáty, CD, ilustrace, velké obrazové mapy do škol... Inspirací volné tvorby je příroda, člověk, zvířata, hudba a poezie i pohádka jako tajemství inspirovaná životem pro dospělé se srdcem otevřeným nejlépe spolu s dětmi.

Autorské výstavy a pár společných

Z textů k výstavám:

Dávný příběh...

...je vlastně jen „náhoda".

Jeho základem je jakýsi „film", který mi běžel hlavou během hraní a chorálového zpěvu skladby Irský čaj Štěpána Raka z jeho voňavého CD Chvála čaje.

Práce a návraty k „Příběhu" byly přerušovány jinými povinnostmi, ale téma se ukázalo dost silné na to, aby se k němu člověk ve chvílích ticha vracel a pracoval na něm roky. Tak je tomu v tomto případě. Ten „film" měl vrstev více. Zde pro Vás jsem namalovala (na formáty A3) a vyzvětšovala na kopie (formátu B2) nejdůležitější obrazy tohoto filmu, abyste aspoň částečně mohli svou myslí do krajiny obrazů vstoupit. Do obrazuje včleněn i jeden o něco starší „film" týkající se stromu. Ony „obrazy" vnímám tak, že to jsou útržky z ještě většího prastarého obrazu. Že je to pár barevných sklíček z jedné úchvatné vitráže. Taky proto je zde celek složen z mozaiky obrazů. Je složen ze tří hlavních částí, z nichž každá má své čtyři obrazy-částice. Celkem je obrazů-částic dvanáct jako měsíců v roce. Těch dvanáct pak tvoří obraz jediný. Tvoří jednu krajinu s urostlým silným stromem, životem v něm i okolo, pokračuje dál „svatým dědou kopcem" - zároveň králem s korunou stromů, s tajemnou jeskyní a zářivým srdcem.

V závěru nás příběh zavede do údolí harmonie, kde energie duše Země prostupuje všemi kameny, rostlinami, zvířaty i tělem a duší člověka.

S úctou Janu Skácelovi Stojanová

Pana Skácela jsem neznala a nevím, jestli by ho mých pár grafik - poděkování za jeho básně mohlo potěšit, ale přála bych si, kdyby ho tam někde potěšily a Vás tady dnes taky. S jeho básněmi se ráda setkávám i proto, že přes všechno je v nich vzadu, za slovy cítit naději a něco tichého, stále přítomného.

Proto jsem jako podklad černobílých tisků na přírodním hrubém papíru zvolila „tichou grafiku" slepotisku - reliéfní ražby bez energií barev, jejich hudby i někdy hluku.

Slepotisk vnímáme, až když se naše oči zklidní, pak zachytíme stíny jeho reliéfu.

Životadárek

Na počátku byla práce pro knížku o rodičích a dětech. Bylo mi ctí ji výtvarně obléci. Obrázky ke knize byly zárodkem obrazů větších. Již svobodný a volný soubor obrazů jsem nazvala Životadárek - dar života. Kéž je to z obrazů cítit a léčebně září ze světelné vitality pastelů.

Malá kniha nejen lesní katedrály

Vznikala převážně v letech 2001-2002 z vděčnosti stromům za jejich krásu, sílu, vlahý vzduch, stín, domov ptáků i zvěře, a nakonec i dřevo a mnoho jiného pro člověka a krajinu dobrého a nezbytného.

„Stromy jsou básně, které Země píše do nebe.“

– Chalíl Džibrán